Je čas přehodnotit priority a konečně zůstat na chvíli stát. To nám razantně příkazala příroda a něco nad námi. Čas domácích karantén a prací z domova rodinu v tu ránu jako by vylodil na osamělém ostrově, kterým je byt nebo v optimálním případě dům se zahradou a ochraňujeme jeden druhého. Kdo přijde nebo přijede k obydlí je vítán s rouškou na ústech a na nose  v duchu " Tady je čistá zona, děkujeme, že ji respektuješ". Janička říká, že Anežčina generace si bude umět důkladně mýt ruce :). Zatím mě všechna nařízení a zákazy uklidňují jako potřebná, jen aby si mocní nelibovali, že totalita je tak snadná....

Tak nějak tak vypadal plánek 4.3., ale když plánuji, Bůh se směje pod vousy a záhonky budou mít jinou podobu.

Na zahrádce jsem zatím moc nepobyla, a tak mě předběhl táta se svými plány a představami.

Skleník má volno do května. Plánujeme cestu za Honzíkem do Anglie, a tak by neměl kdo semínka zalévat. Příští rok ho využijeme na ředkvičky, jarní cibulku a později na rajčata.

Prázdné políčko připravené na brambory a řepu. Možná také keříčkové fazole, které vystřídají kedlubny, vše promícháno koprem.  Vyvýšený záhon patří letos česneku.

Přední záhonek je zaplněný maminčinými kytkami.

Jahody jsou z roku 2018. Letos je doplníme měsíčkem.Na prázdné políčko plánujeme mrkev, cibuli, porek a kopr.

 5

U skleníku je konstrukce z minulého roku, na které byl hrášek. Letos by se mi líbil hracho nebo cynie.

 Anča mě a Sáru pozvala na výlet do Pekla. Myslely jsme, že se zatažená obloha protrhá, ale neměly jsme štěstí. Škoda.

Ale další den už sluníčko vykouklo :).

Sářina morková kost.

Babičce by bylo 91 let.

Představuji novou čtenářku Anežku Martiňákovou

Zdroj své radosti a vědění čerpá v Městské knihovně v Zahradním Městě.

V lednu jsem měla štěstí na dvě pěkné knížky:" Deník moderní joginky" ( jogu mám pořád pod kůží).

a "To jsem já, Františka"( životní cesta návrhářky, která žila v Praze v době, která mi byla blízká, protože jsem

v ní žila taky).

Obě knížky jsou autobiografické a čtivé.

Koncem minulého roku se mi stejně dobře četla knížka" Raději zešílet v divočině".( Odvážlivci, kteří se rozhodli žít v osamění a jsou štastní).

Je to dar, když mě knížka osloví a dočtu ji dokonce.

V únoru další překvapivě pěkná knížka

Anežku tento týden přepadly bacily. Nejvyšší teplota 39,3 C 

Po 4 dnech si vir dal odchod .

A naše Anežka je fit 

Sníh nás mile překvapil a Honzík se kochal pohledem na sníh  po cestě na autobus do Bílého Újezda. Ráno odjíždí do Prahy a zas ho čeká cestování.

Sára se s chutí válí ve sněhu.

A za pár hodin nás pozdravilo i sluníčko (:.

Kdy už tam budem ?

Prima! Je tu teplo i žrádlo!

 Musíme to uklidit ! :)