Mojedojmy | mojedojmy

Na procházkách se Sárou po okolí jsem objevila krásné kopřivy. Dočetla jsem se, že se z nich dělá výluh, který nahradí kupované hnojivo. 30. 4. jsem ji natrhala skoro za barákem.

Nastříhala pěkné části a suché stonky vyhodila. na kompost.

Napěchovala do nádoby a přelila dešťovkou. Nádoba stála před stodolou a kopřiva zrála a smrděla....

Musela jsem na ni myslet a každy den promíchat.

Dnes ( 27. 5. ) už výluh vypadal čistě.

Přes cedník jsem všechnu tu vzácnost postupně přecedila.

A je hotovo. Naředěný výluh se používa jako hnojivo a neřěděný proti mšicím a na mravenčí cestičky.

Je čas přehodnotit priority a konečně zůstat na chvíli stát. To nám razantně příkazala příroda a něco nad námi. Čas domácích karantén a prací z domova rodinu v tu ránu jako by vylodil na osamělém ostrově, kterým je byt nebo v optimálním případě dům se zahradou a ochraňujeme jeden druhého. Kdo přijde nebo přijede k obydlí je vítán s rouškou na ústech a na nose v duchu " Tady je čistá zona, děkujeme, že ji respektuješ". Janička říká, že Anežčina generace si bude umět důkladně mýt ruce :). Zatím mě všechna nařízení a zákazy uklidňují jako potřebná, jen aby si mocní nelibovali, že totalita je tak snadná....

Tak nějak tak vypadal plánek 4.3., ale když plánuji, Bůh se směje pod vousy a záhonky budou mít jinou podobu.

Na zahrádce jsem zatím moc nepobyla, a tak mě předběhl táta se svými plány a představami.

Skleník má volno do května. Plánujeme cestu za Honzíkem do Anglie, a tak by neměl kdo semínka zalévat. Příští rok ho využijeme na ředkvičky, jarní cibulku a později na rajčata.

Prázdné políčko připravené na brambory a řepu. Možná také keříčkové fazole, které vystřídají kedlubny, vše promícháno koprem. Vyvýšený záhon patří letos česneku.

Přední záhonek je zaplněný maminčinými kytkami.