Březnové zdolávání kilometrů nebylo moc slavné.

V březnu se chystají kvést narcisky.

Kytiček je poskrovnu, ale krásnými barvami  hned upoutají.

Táta běžel tradiční závod Stromovkou 2 míle.

Každý účastník dostal po doběhu teplý lívanec.

Už bylo krásně a teplo - to se to chodilo 7500 m.

Náhodou jsem v knihovně objevila tyto knihy české autorky.

K mému překvapení dobře čitelné. Téma je hodně ženské, ale už jsem si půjčila i detektivku od stejné autorky. Tak se těším na počteníčko.

Na ukázku vkládám fotku cesty k přehradě

A finální vycházka opět Vítkov.

Nevím jaké budou další měsíce. Jestli 100 jarních km opravdu skončí jarem ?

O svá práva se hlásí zahrádka Na Balkáně.

Páteční výšlap tentokrát přes Hostivařský lesopark kolem Hostivařské přehrady,

která byla postavená v roce 1964.

Jdu podél Botiče do Staré Hostivaře

Okukuji Toulcův Dvůr. Název má po svém poslední hodpodáři Františkovi Toulcovi.

Ale tak jak ho známe je otevřený od roku 1995.

Po cyklostezce jsem se dostala domů. Odšlápnuto 9 km za 2 hodiny. Škoda, že nesvítilo sluníčko.

Dnes dělám společnost tátovi na závody do Stromovky. Tyto závody jsou každou první sobotu v měsíci.

Vycházím ze Stromovky, přecházím lávku a vydávám se podél Vltavy.

Jsem tu jediný chodec , jinak samý běžec a běžkyně. Musí se jim běžet nádherně. Sluníčko je kouzelné.

Obcházím areál ZOO.

Poslouchám zvuky různých zvířat. Kejhání, štěkání , houkání atd. Určitě se všichni těší na snídani.

ZOO se loučí úsměvným sousošímsurikaty

A ještě trošku historie. Trojský zámek .

V nohách mám 9 km a kvaltuji za tátou, který už doběhl zdárně do cíle i bez mé podpory.

2.2. 2015 nám napadl sníh i ve Zvonkové ulici. Tak honem dokumentace než bude sníh v kapalném stavu.