Dnes jsem měla sraz se sestrou v paláci knih LUXOR  . Vezla jsem jí nějaké věci od maminky, a proto jsem měla kromě kabelky také tašku. V metru trasy A jsem se posadila do prostředního vagonu a četla si docela povedené Vesnické povídky od Václava Koubka. Stanice metra MUZEUM byla pro mě cílová stanice, a tak jsem vystoupila. Vlaková souprava odfrčela a já jsem najednou polohlasně řekla " Nemám kabelku, panebože já nemám kabelku". Nevěřícně jsem se dívala jen na tašku s proviantem pro sestru a s Vesnickými povídkami. Jako někdo v cizím těle jsem vyjela po eskalátorech a nakráčela ke stanovišti s pracovníkem metra. Když  jsem mu oznámila horkou novinku řekl ať se zastavím za 10 až 15 minut, Šla jsem tedy na smluvenou schůzku se sestrou s pocitem " Ani klíče nemáš". Čekání na sestru bylo neradostné . Docházelo mi co všechno mám v kabelce. Mobil, klíče,  diář, klíče od práce, klíče od domu, peněženku s   kartou pojištěnce, s platební bezdotykovou kartou, s finanční hotovostí, s občanským průkazem, s  kartou opencard, s průkazkou do knihovny . . . Všechny knížky v LUXORU mně byly ukradené. Ani mě nezajímalo, že měl autogramiádu Knižák,  a že jsem viděla na živo Václava Klause. Jedině zajímavá byla sestra, která když dorazila a viděla moje neštěstí v obličeji řekla " nemůžeš si vybrat knížku?"

Pak věci měly rychlý spád. Šupajdily jsme stanici metra MUZEUM trasa C. Pan výpravčí mi s kamennou tváří oznámil, že kabelka zůstala ve vlakové soupravě,  a že pro ní kolegyně jede na konečnou stanici .Nemohla jsem tomu uvěřit!!!! Čekaly jsme chvíli a už přicházela paní výpravčí s kabelkou, kterou držela jako ztraceného psa na vodítku. Káravě mi řekla, že jsem měla velké štěstí, To jsem skutečně měla  a kabelka byla dočista nedotčená. Děkuji anděli strážný.

Všech v České republice se nás týkají velikánská vedra. Bez klimatizace je to docela oříšek. Kolem poledního jsem již v práci jako stroj. Zpocené ruce, z prstů mám sundané prstýnky, protože ruce i nohy  mám oteklé. V těchto dnech snad už opravdu vypiji 1,5, vody.

My si nějak pomůžeme.  Freťata mají úsporný  fyzický režim. Ve městech jezdí kropící vozy, ale přírodě je třeba pomoci. A tak zaléváme zahrádku co to jde, ať to stojí co to stojí. Příští týden bude hodně podobný . Rozdělíme si tedy s tátou pohotovost. Táta bude zalévat vše co je ještě zelené Na Balkáně a já v Mastech.

Mastecký týden jsem si nazvala: SANITÁRNÍ TÝDEN. Tento výraz se používal za totáče jako SANITÁRNÍ DEN a znamenalo to, že se uklízí ( když se nemaluje). Stejné sklony mám i já. Čas samozřejmě proložím i nějakou jinou aktivitou - také příjemnou. Třeba čtením  a povinnou siestou.Kdyby bylo trošku přijatelné počasí tak nějakým výletem do Rychnova nad Kněžnou a nebo do Dobrušky. Už se těším!

Konstatuji, že uplynul nějaký pátek od posledního příspěvku. Událo se dost věcí, které jsem nenapsala do blogu. Uvidíme jestli mě čas dovolí doplnit akce a události. Teď naskočím do rozjetého vlaku a trošku přidám páru.Léto už je v plném proudu a vedra nás provázela celý červenec. Máme za sebou dovolenou ve Velkých Losinách. Tam jsem začala aktivně sbírat turistické známky do Turistického deníku.Bylo to hodně motivující. Doufám,že další prostor  v Turistickém deníku vyplním vizitkami z Královohradeckého kraje. Dále si plánuji  pořídit Turistický deník Prahu a chodit a doplňovat všechna milá a neznámá místa v Praze.

Včera se mi podařil vyprat krokoměr v pračce i s kalhotama. Světe div se. Po vysušení funguje .

VYŠÍVÁM JÁ

ZAČALA JSEM 3.1.2015

teta Jana k 25.2.2015

Já k 25.2.2015

Vyšla jsem si na můj letošní 1.registrovaný pochod. Název pochodu Pražské cestičky III. Start byl na Krejcárku a cíl Na Folimance. Trasa v délce 8 km vedla  Žižkovským tunelem  ( pro mě premiera).  Pak Žižkovem směrem do Riegových sadů. Mé oko potěšily sady Svatopluka Čecha s Havlíčkovými sady. A Folimanka je také krásný park. Pochod jsem kráčela od 17 hod. do 18.30. Asi bych  šla pomaleji, ale snažila jsem se držet směr s účastníky pochodu a to nebyli lidi, ale chrti . Také proto nemám vyfocenou Folimanku. Šlo o minuty :) V cíli - hospoda Na Rychtě jsem nafasovala turisticý průkaz s 1.razítkem .

Takhle to začalo. Na sporáku mi chytla pánvička s omastkem.

Chvilka nepozornosti , která spustila neplánované malování

Sluníčkový strop má premieru

Bordo - růžová zvítězila nad původně plánovanou zelenou

 Přepážka, která má víc než 30 let našla nové stanoviště

Tak teď už jen udržovat pořádek a čistotu :).

( A dokoupit krytku na lampičku)

3.4. v pátek jsem jela vyvětrat Honzíkův byt.

obavy s čipem se staly rychle minulostí

Honzík má toulavé boty a všude je to vidět

Odcházím a všímám si pěkné skalky u vchodu

Březnové zdolávání kilometrů nebylo moc slavné.

V březnu se chystají kvést narcisky.

Kytiček je poskrovnu, ale krásnými barvami  hned upoutají.